VIADUKT MEZIHOŘÍ
Nad osadou Mezihoří v údolí řeky Loučky, též nazývané Bobrůvka, se tyčí veliký stejnojmenný viadukt.
Jeho stavba byla naplánována roku 1938 jako součást nové trati Brno - Německý (dnešní Havlíčkův) Brod poté, co stará trať připadla Německu. Úsek trati Tišnov - Řikonín
dostala za úkol vybudovat firma Kruliš, která také stavěla tento most. Jako pracovníci sloužili bývalí dělníci budující pohraniční opevnění, kteří po záboru Sudet přišli o živobytí.
Stavba viaduktu Mezihoří, vedená Ing. Petrem Havránkem, však začala až během války roku 1940, kdy bylo předmostí z vyvezené rubaniny, vytěžené v blízkém tunelu,
dostatečně velké. Po postavení první opěry se však stavba na rok zastavila.
Obnovena byla na podzim 1941, ovšem podle nového projektu. Původní viadukt měl být složen z ocelové kontrukce o pěti polích, nesené zděnými pilíři. Nový projekt spočíval ve vybudování desetiobloukového mostu z železobetonu. Důvodem byla snaha šetřit ocel pro válečný průmysl. Pilíře měl chránit líc ze žulových kvádrů. Z důvodu stavby muselo být přemístěno koryto řeky Loučky a strouha z Borkovcova mlýna.
Roku 1943 byla stavba opět přerušena a znovu obnovena až roku 1946. Všech deset oblouků bylo vybetonováno v letech 1949 a 1950. Roku 1950 byl viadukt prakticky dostavěn. Do provozu byl s celou tratí slavnostně uveden 20. prosince 1953.